I při vzájemném soužití dochází u osmáků k občasným potyčkám. Zvířata se proti sobě staví na zadní končetiny, bojují však jen předními tlapkami, jen ve zcela vyhrocených případech použijí zuby. Před vlastním soubojem se snaží protivníka zastrašit nejen postojem na zadních končetinách (menší zvíře většinou samo ustoupí) ale i hlasovými projevy. Ty jsou často podobné výstražným signálům, ale nebývají tak hlasité a častěji se opakují.